Lichtenštejnové

Vládnoucí knížata Lichtenštejnů

Zámek Lednice patřil od poloviny 13. století knížecímu rodu Lichtenštejnů  a to až do konfiskace jejch majetků v českých zemích v roce 1945. 

Karel I. z Lichtenštejna

30. července 1569 ve Valticích (Feldsberg) –12. února 1627 v Praze

vládl v letech 1595 - 1627

 

Karel Eusebius 

11. dubna 1611 – 3./5. února 1684

vládl v letech 1627 - 1684

 

Jan (Johann) Adam Ondřej (Andreas)

30. listopadu 1657 v Brně – 11. června 1712 ve Vídni

vládl v letech 1699 - 1712

 

Anton Florian

28. května 1656 ve Wilfersdorfu – 11. října 1721 ve Vídni

vládl v letech 1718 - 1721

 

Josef Jan (Johann) Adam

27. května 1690 ve Vídni – 17. prosince 1732 ve Valticích (Feldsberg)

vládl v letech 1721 - 1732

 

Jan (Johann) Nepomuk Karel

8. července 1724 ve Vídni – 22. prosince 1748 ve Wischau

vládl v letech 1732 - 1748

 

Josef Václav

9. srpna 1696 v Praze – 10. února 1772 ve Vídni

vládl v letech 1712 - 1718 a 1748 - 1772

 

František Josef I.

19. listopadu 1726 (Mailand) – 18. srpna 1781 v Metzu

vládl v letech 1772 - 1781 

Alois I. Josef

4. května 1759 – 24. března 1805 ve Vídni

vládl v letech 1781 - 1805

 

Jan (Johann) Josef I.

27. června 1760 ve Vídni – 20. dubna 1836 ve Vídni

vládl v letech 1805 - 1836

Lednicko-valtický areál, jak se zachoval do dnešních dnů, byl dokončen za vlády knížete Jana I. Josefa, který se proslavil nejen jako valtický investor, ale také jako polní maršál a velitel jezdectva za napoleonských válek.  

Alois II.

25. května 1796 ve Vídni – 12. listopadu 1858 v Lednici na Moravě (Eisgrub)

vládl v letech 1836 - 1858

 

Jan (Johannes) II.

5. října 1840 v Lednici na Moravě (Eisgrub) – 11. února 1929 ve Valticích (Feldsberg)

vládl v letech 1858 - 1929

 

František (Franz) I.

28. srpna 1853 zámek Liechtenstein – 25. července 1938 ve Valticích (Feldsberg)

vládl v letech 1929 - 1938

 

František Josef II.

16. srpna 1906  ve Frauenthalu (Štýrsko) – 13. listopadu 1989 v Grabsu (Švýcarsko)

vládl v letech 1938 - 1989

Rodokmen knížat z Liechtenštejnu v 19. a 20. století

Lednice v dobách vlády Liechtenštejnů

První zmínky o Lednici máme k roku 1222, kdy ji držel mocný rod Sirotků. O městečko měli velmi velký zájem Lichtenštejnové, kteří ho získali již v roce 1322 (část Lednického panství jim patřila už od roku 1249) a od tohoto roku náleželo k panství mikulovskému.
Panství Lednice bylo přímo spojeno s panstvím Valtice.
Když pak v roce 1638 Karel Eusebius z Lichtenšejna koupil ještě i panství břeclavské, vlastnili Lichtenštejnové podél obou stran moravsko-rakouské hranice ohromný komplex. Lednice byla
jedním z městeček, jejichž význam díky stavitelské a hospodářské činnosti majitelů panství výrazně přesáhl i hranice lichtenštejnského dominia. V Lednici stál již od středověku hrad a později v několika
stavebních etapách přestavěný zámek, který sloužil potřebám rodu hlavně jako lední sídlo. Do dnešní doby můžeme spatřit na lednickém kostele, který je součástí zámeckého areálu, staré náhrobní desky upomínající na život Lichtenštejnů v 16. století.
V letech 1850–1869 se Lednice stala součástí soudního okresu Břeclav a od té doby až do roku 1949 spadala pod Mikulov. V polovině 19. století zde ještě žilo převážně české obyvatelstvo, avšak díky majitelům panství, kteří sem usazovali celou řadu úředníků svých statků, došlo k poněmčení městečka. Po vzniku Československa v roce 1918 se místní německé obyvatelstvo nechtělo smířit s připojením k nově vzniklé republice a přihlásilo se k tzv. německému Rakousku. A tak byla obec obsazena československými jednotkami až v prosinci 1918.

Již v 16. století, patrně Hartmann II. z Liechtensteina, nechal zbořit zdejší středověkou vodní tvrz a nahradil ji renesančním zámkem. Na sklonku 17. století byla i tato stavba zbořena a vybudováno zde barokní sídlo s rozlehlou architektonicky řešenou zahradou a monumentální jízdárnou podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, která se jen v málo pozměněné podobě uchovala dodnes. Autorem sochařské výzdoby atik a štítů je Giovanni Giuliani. Ideovým autorem stavby byl kníže Karel Eusebius.
Po polovině 18. stol. byl zámek opět upravován stavebně a roku 1815 byly odstraněny jeho přední trakty, které byly součástí barokního zámku.
Dnešní vzhled pochází tedy z let 1846–1858, kdy kníže Alois II. z Lichtenštejna usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná a nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Pro pořádání velkolepých setkání evropské šlechty sloužily reprezentační sály v přízemí,
které jsou vybaveny vyřezávanými stropy, dřevěným obložením stěn a vybraným mobiliářem. V prvním patře zámku jsou situovány soukromé pokoje Lichtenštejnů, ve druhém pak pokoje dětí a jejich guvernantek.
 

Exteriéry a interiéry lednického zámku 

znázorňující jeho současnou podobu